HororPark

Ani kdyby se mi Tomáš omluvil, tak by se stejně žádného odpuštění nedočkal. To, co mi provedl mě bolí až doteď. Způsobil mi totiž doživotní ránu, na kterou jen tak nezapomenu. Myslel jsem si, že jsem silný člověk, silná osobnost. Měl jsem za to, že to zvládnu, ale mýlil jsem se. Jsem taky jenom člověk. Obyčejný člověk z masa a kostí, který trpí jako zvíře. Jako zvíře, které bylo střeleno nějakým pytlákem a zrovna teď z něho vybírají vnitřnosti.

Promiňte mi, jsem to ale nezdvořák. Ani jsem se Vám nepředstavil. Dovolte mi, abych to napravil. Tak, tedy. Jmenuji se Kamil. Kamil Nývlt. Je mi 38 let a bydlím v Žatci. Narodil jsem se ale v Lounech. Do Žatce jsem se přestěhoval asi před 7 lety. Můj otec, který je majitelem stavební firmy mi za velmi dobrou cenu, zde postavil malý, leč velice útulný domek, ve kterém bydlím dodnes.

Co se týče mého povolání, tak jsem angažován jako obsluha u herních automatů v jednom malém baru, nedaleko mého bydliště. Za mé směny, které trvají od 22:00 do 04:00, dostávám měsíční mzdu 13 500 Kč. Půlka z toho jde za služby, bez kterých bych se neobešel (voda, plyn, elektrika, kabelovka) no a ten zbytek je pro mé osobní potřeby (ošacení, nákup parfémů apod.) No víte, potrpím si na to. Velice rád pečuji o svůj zevnějšek. Ne, nejsem metrosexuál – i když, se to díky mé orientaci nabízí. Jsem gay.

A jakožto, příslušník této skupiny orientované na mužské pokolení, chci prostě vypadat dobře. To znamená, že se pravidelně holím (myšleno všude, kde něco roste), 3x denně sprchuji a vždy ráno si asi 30 minut pohraji se svými vlásky, které opečovávám různými přípravky, gely, a laky. Na svou pleť si nandávám kvalitní pleťové krémy a pro sichr to jistím make-upem. Po hygieně se ještě navoním parfémem okolo krku, v podpaží a také v oblasti varlat a šourku, kde se při každém těžším kroku uvolňuje dosti potu, který „udolávám“ pudrem, který tuto nepříjemnou vodnatost vsává do sebe.

Před 5 lety jsem se při své noční směně v baru potkal s jedním velice atraktivním mladíkem.

Seděl tak u baru a popíjel hroznový džus. Z jeho výrazu bylo patrné, že zapíjí nějaký žal, který mu byl způsoben. Bylo mi ho líto. Posedával jsem na židličce za závěsem, který kryje automaty a neustále ho pozoroval. Seděl tam tak sám, s tou svou sklenicí a jeho oči se leskly z důvodu udržení slz. Pokud bych ho měl popsat, tak mu mohlo být něco přes 30. Byl to štíhlý blonďák s tetováním na krku. Na sobě měl bílou košili, která byla zapnutá skrze knoflíky, jenom v prostřední části. Tudíž, bylo možno vidět dost podstatnou část hruďe a okolí pupíku. Jeho spodní část byla obepnutá černým páskem se žluto-zelenou sponou ve tvaru tygřího ucha, která držela jeho modré „tříčtvrťáky“. No a na nohou měl klasické sandále, které lze nakoupiti v každé vietnamské tržnici z nějaké krabice, která dříve sloužila na šlupky od banánů.

Nedalo mi to a vstal jsem. Šel jsem přímo k němu. S naprostou jasností jsem usedl vedle jeho barové židličky a jen tak z „plezíru“ jsem započal volnou konverzaci.

„Ahoj, co že tu sedíš, tak sám ?“

„Ale, já nesedím sám !“

„Ne ? Nikoho dalšího tu nevidím.“

„Já tu sedím s touto sklenicí, víš.“

„Ach tak, no a nevadilo by ti, kdybych ti dělal společníka ?“

„Ale ne, mě je už je všechno jedno.“

„Copak? Co se ti stalo ?“

„Víš, nechce se mi o tom moc mluvit.“

„Když to někomu řekneš, tak se ti uleví.“

„No já jsem přesvědčený, že se mi spíš přitíží.“

„Tak to zkus !“

„Prostě jsem dostal kopačky, no ! Teď se mi klidně můžeš vysmát do huby !“

„Ale já se vůbec nesměji.“

„Tak to si první.“

„Možná je to tím, že nejsem jako každý jiný.“

„Hm, no to mi ale nepomůže, víš.“

„Podívej se, já si tě rád vyslechnu. Moc dobře vím, jaké je to dostat kopačky.“

„Taky ti někdy dal chlap kopačky ?“

Když to řekl, tak bylo jasné, že se jedná o gaye. V tu ránu mi svitla naděje, že bych mohl konečně po delší době navázat novou známost. No a tak jsem toho i využil. Celou noc jsem si s tím mladíkem povídal a naslouchal mu. Zjistil jsem o něm, že se jmenuje Tomáš a že mu jeho bývalý přítel Robert, byl nevěrný s jeho vlastním bratrem. Po tomto svěření se, neudržel slzy a rozplakal se. Pohladil jsem mu vlásky a utěšoval ho. Říkal jsem mu věci, že „čas všechno spraví“ a že určitě najde jinou lásku (myslel jsem tím sebe).

V ten moment se Tomáš rozhodl vyměnit sklenici hroznového džusu za klasické „panáky“. Pozval mě a já nabídku přijal. No a tak jsme pili. A to dost. Když už se schylovalo k uzavření baru, tak jsem Tomášovi nabídl, že pokud nemá kam jít, tak, že může úplně v klidu přespat u mě. Tomáš na to k mé radosti kývl a já s úsměvem na rtech ho odtáhl k sobě.

Když jsem byl doma, tak jsem Tomáše položil na sedačku a vedle něj jsem pro jistotu položil prázdný kýbel, který měl sloužit jako nádoba na zpětný-zvrat alkoholového opojení. Tomáš už pomalu a jistě zavíral oči a bylo jisté, že usne. Ale, a tady přichází zvrat ! Neusnul. O prostě neusnul. Místo toho se trošku nadzvedl, podíval se na mě a začal mě líbat. Něžně a sladce. A já se nebránil. Jeho jazyk se dostal do mé dutiny ústní a já to opětoval. Začal jsem se svlékat a Tomáš s mou vydatnou pomocí taky. Během toho všeho jsme „francouzáky“ co bylo možné „zdůrazňovaly“ a já pocítil, že můj penis je pěkně „ztvrdlý“. Když jsme byli oba nazí, lehli jsme si na zem a vzájemně si shrnovaly předkožky našich „klád“. Bylo to tak vzrušující. Pravou rukou jsem mu honil a levačku jsem vrazil do jeho zadnice. Tomáš u toho hekal jako o život a hlasitě říkal, že cítí, že už bude.

A ano. Měl pravdu. On byl. Celý obsah svého pyje nastříkal na mou hruď a poté si se svým „pérem“ drnkal o můj dolní ret. V tom jsem se udělal i já a to tak, že dost. Vystříkal jsem snad všechno, co jsem mohl vyprodukovat a cílem mého terče byla jeho krásná tvář. Tvář, která se během několika sekund změnila na bílou masku.

Ach to byla romantika ! Už dlouho jsem takové vzrušení nezažil. Objal jsem ho, dal mu pusu a v pozici ležmo jsme usnuli.

No a takhle nějak začal můj vztah s Tomášem. Po této noci se z nás stal nový pár. Během týdne jsme se tolikrát milovali, že už to ani nešlo spočítat. Pořád jsme na sebe měli chuť. Všude jsme chodily spolu a vždy se drželi za ruce. Bylo to krásné. Tak krásné, že jsem po měsíci koupil Tomášovi zásnubní prsten a v jeden den, jsem ho požádal o ruku. Tomáš výzvu přijal a do měsíce byla svatba.

Panečku ! To byla ale krásná svatba ! Plno hostů, skvělá hostina a do toho můj nejmilejší partner. Řekli jsme si tedy své ANO a byli jsme svoji. Hned poté jsme odcestovali na svatební dovolenou. Destinací bylo Řecko. Užily jsme si tam plno krásných chvil a po dvou týdnech jsme se vrátily domů, do Žatce.

Roky ubíhali a vztah s Tomášem se překvapivě vyvíjel. Stále někam chodil. Vůbec nebyl doma. V posteli nám to vůbec neklapalo a já měl podezření, že si Tomáš našel někoho jiného.

Najal jsem si tedy soukromého detektiva. Jmenoval se Vilém Sojka a za každý den sledování si účtoval 500 Kč. Byla to velká cifra ale co jsem mohl dělat. Chtěl jsem prostě vědět, jestli je mi Tomáš nevěrný.

Za 2 týdny přišel ke mně domů pán detektiv s velkou obálkou. Otevřel ji a ukázal mi fotky, na kterých byl Tomáš s nějakým mužem. Byli tam zachycené momenty, kdy se líbají v nějakém parku a pak odchází do nějakého hotelu.

Bylo mi z toho na zvracení. Ještě v ten stejný den jsem si počkal na Tomáše až přijde. Když se konečně ukázal, nečekal jsem a započal jsem hádku. Nadával jsem mu do „čuráků“ a posílal jsem ho do „piče“. On mi říkal, že vůbec neví o co jde. Ukázal jsem mu inkriminované fotky a Tomáš se naštval. Vyčítal mi, že proč si na něj najímám soukromého detektiva. Do toho všeho mi ještě chtěl „nabulíkovat“, že na těch fotkách není vůbec on ale člověk jemu podobný. No a tyto slově mě tak nasrali, že jsem vzal skleněnou vázu a hodil jsem jí po něm. Kupodivu jsem se trefil a to přímo do hlavy. Z hlavy mu tekla krev a jeho vlasy, které jsem dřív tak rád hladil se zbarvily do ruda.

V záchvatu vzteku mě ale vůbec nezajímalo, co s ním vlastně je. A tak jsem vzal sklenici a hodil jsem ji po něm. Tomáš uhnul a prosil mě o odpuštění a ať toho nechám. Že prý ho můžu zabít. Mě to ale vůbec nezajímalo a tak jsem házel všechno možné, co mi přišlo pod ruku. Dokonce i psací stroj. Několikrát jsem se trefil a můžu říci, že kdybych byl boxerem, tak bych jistě dostal hodně bodů za přesné rány na solar a okolo něj. Tomášovi jsem totiž doslova a do písmene rozbil hlavu, rozplácl nos a také jsem ho trefil do břicha, takže jsem mu ještě přivodil vyražený dech.

Po této šarvátce jsem dokořán otevřel dveře a vyzval jsem ho ať vypadne. On celý krvavý se dobelhal ke dveřím a vypadnul. Zavřel jsem dveře a schoulil jsem se na podlahu. Brečel jsem se. Přes to všechno, co se stalo ho pořád miluji.

No a tady se dostáváme k samému začátku mého příběhu. Je totiž druhý den po tom incidentu a já sedím před stolem, kde jsem si naskládal různé krabičky s prášky a sklenici vody. Víte, já už nemám pro co žít. Zklamal jsem se. Toto je jediná cesta, jak si ulevit. Stejně očekávám, že by si dřív nebo později pro mě přišla policie a zatkla by mě za ublížení na zdraví. Takže co, radši do sebe hodím prášky a počkám až si mě ten nahoře vyzvedne.

Naskládal jsem si Dexamed, Zoloft, Xanax, Lexaurin, Paralen, Ibalgin a taky Rohypnol. Ze všeho šest tablet. Začnu třeba Rohypnolem …………a skončím Dexamedem.

No, mám v sobě 42 tablet a pro sichr si dávám na hlavu igelitovou tašku. Byl to zajímavý život. Fakt, že jo. Ale všechno musí jednou skončit.

                                                           Sbohem !