Myslivec
Potkal jsem myslivce. Vzal mě za ruku a doprovodil do své chaty. Tam mě obsluhoval a staral se o mě. Vařil mi, poskakoval mi a kuřil mi. Byla to líbeznost ! Jednoho dne jsem ale hrozně onemocněl. Byl jsem na umření. Myslivec měl o mě velký strach a starostmi si ukousal nehty k smrti. Zemřel. Já se vyléčil za nějakou dobu a myslivcovu mrtvolu pověsil do skříně jako šatního kostlivce.
Když myslivce, tak jedině mrtvého !