Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sled

7. 12. 2008

1997 - Dům na samotě

Sedím na židli v mé pracovně. S odevzdaným pohledem sleduji starožitný stůl s raritním uložením kancelářských potřeb. Nemalý arch linkovaných papírů pokrývá středobod stolu. V levé ruce držím propisovací tužku s pojišťovací tužičkou na spín. Všechno sedí na milimetr přesně, všechny atributy stolního rozležení jsou jednoznačně splněny. Avšak, něco tu nehraje...něco mi tu prostě neštimuje.

Když jsem včera večer opouštěl svou pracovnu, tak má tužka č. 3 byla položena na levý horní roh stolu vedle gumy a zvýrazňovače. Dneska zde ale není...její místo je prázdné. Nerozumím tomu. Pracovnu vždycky zamykám a klíče si s pomocí sponky nechávám připnuty na mém pruhovaném pižamu.

"Co se tu kurva děje ?"

Bydlím sám a ještě nikdy jsem nic neztratil. Všechny věci mám vždy na pořádku. Dokonalé uložení všech kancelářských předmětů a potřeb ve mně vyvolává průzračné libido. Jenže teď ve mně ztráta tužky vyvolává neskutečnou agresi. Uši se mi sklánějí do upířího stylu a mé rty volají po jelením loji.

"To mě sakramensky jebe !"

Začínám hledat. Otevírám šuplíky a prohledávám jejich obsahy. Otevřít - podívat - zavřít. Nepočítatelné vytáčení kolek na šuplících mě po chvilce otravuje. Takovéhle zkurvené věci nerad dělám....jenže teď musím ! Hledám svou tužku ! Hledám svou oblíbenou a dokonale ostrouhanou tužku ! Do piče !

Po 30 minutách hledání a nadávání

"Do piče ! Do piče ! Do piče ! "

Půlhodina hledání vyšla vniveč. Tužka stále nenalezena a já jsem vzteky bez sebe. Pro uklidňující pocit si nalévám skleničku pravé a nefalšované irské whiskey. Přidávám kostky ledu a sklenici posunuji ze střídma na můj dolní ret. S lehkostí to do sebe vliju...ááách !!! To byla lahoda...dám si ještě jednu !

Sklenka střídala sklenku a numera nalití irské fantazie se sčítala poměrně ztěžka. Hlava se mi začala motat a oči nesplňovaly svoji hlavní povinnost. Opil jsem se...kvůli tužky...kvůli zpropadené tužce č. 3, kterou si můžu koupit v každé trafice za pidi-částku.

"Jsem to ale kretén ! "

Nerovnoměrná chůze mě sráží do kolen. Upadám na zem a ...

1998 - Polní pičovatost

Malý Luther běží po polní cestičce. Jeho titěrné černé nožky bez bot si to štrádujou po poli. Bosé chodidla se s grácií otírají o ruiny malých i vetších hovínek. Avšak Luthera tato skutečnost neodrazuje...ba naopak, běží totiž s ještě větší chutí a s vervou rozšlápává fekály rozličných velikostí. Stále se usmívá a oddán běhu necítí nevalný pach ze svých nohou. Smrad je to převeliký jako celá Botswana.

Po několika minutách svého polního maratonu si dává menší přestávku. Usedává na lejno kravských hoven a vydýchává. Značně unaven svým tempem se natáhne celou plochou svého těla na hovnatou hroudu a odpočívá. Hlava na hovně, záda na hovně, nohy od hoven máchané v hovnách....a Luther se stále směje.

Nedaleko něho jede malý traktor. V něm pán traktorista. Malý to pán. Čelní pleš, knírek a cigareta. Jede si to po té hovnaté cestičce a prozpěvuje Stingovy starší hity. Nevšímá si, že zrovna před ním leží malý černý chlapec....

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Netrvalo to ani moc dlouho a ubohé černé tělíčko se rozprsklo na polní cestičku. Krve jako na Waterloo. No co Vám budu povídat...kurevsky velká masakrace. Červená salva spojená s fekálními orgiemi se prolíná s kusy masa. Rudá pěšinka obklopená odlétnutými orgány a totálně rozjebanými hovny. No fuj !

To se kurva dělá ?

Iluze snu: ( ...traktorista přijede na polní cestičku a všimne si sedícího černouška...zeptá se ho proč tu sedí...nabídne mu posezeníčko vedle něj..."biggerské" rty se rozevřou a hlava udá souhlasící takt...černoušek s hovnatým tělem usedává vedle traktoristy...oba se smějí a zpívají si Stinga...po pár metrech se traktorista "náhle" uvolní a začne ošahávat našeho Luthera...ten se nijak nebrání a vrací mu to v podobě omaku jeho ztopořenému kokotovi...traktorista se hlasitě zasměje a rozepíná si puntek...žádné slipy a žádné ochlupení...jenom čistý holý čurák...ztopoř jako celá Afrika a cukající reflexy vyztuženého žaludu...černoušek rozevírá hubu a jede...při kuřbě i polechtává traktoristovy koule...ten je v sedmém nebi a začne hekat...ale ne vzrušením...zhnusením...jeho kokotor se totiž pozvracel na bimbajícího čuráka a pokryl ho zvratkovitou bází..."zkurvenina málo"...traktorista začne nadávat a vyhodí za jízdy černouška z traktoru...ten se potácí na zem a rozbíjí si lebku....traktorista ujíždí někam do prdele a svými slinami si aspoň částečně umívá zvracenici ze svého kokota....)

Moneret řekl : Podej mi ho !

2008 - Poeta

Včera šel Dastien pro kudlu,

sám.

A jako na kundu,

se posral.

Sračka byla veliká,

to jest.

Dnes je to agitka,

to mi věř.

Rozjebaný pičus rozmrdává geca,

přijde za ním mulat a rozdává heca,

náhle přiletí facka - následuje druhá,

mulat leží na zemi jako "ňáká" kurva.

Alabama je tu - ano je !

Ser mi do huby můj "uje" !

Vjebu kulku do hlavy,

přiveď taky ogary.

Vlez mi do díry,

ano tam!

A neměj žádný "manýry",

budeš rozprcán!

Děkujeme HororParku, že je nevšední,

aby lidé co jsou posedlí,

viděli jako jsou pojeblí,

rozdupané nugety.

HP to je klasika,

HP to se musí,

HP to je muzika,

ve dne i v noci.

Když jsem začínal s HP,

měl jsem mozek jak piča v kurvě,

ale po nějakém čase,

vjebal jsem se zase.

Vánoce jsou tady,

ukažte své vnady,

HororPark tu stále je,

dává "ňáký" naděje.

Hooorrrroooorparrrrrrrrrrkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkk!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!