HororPark

Vraťme se ke konci 3.dílu:

Jsem asi v kokotu ! Usedávám si na židli vedle barového pultu a pokládám hlavu do skroucených a plně propocených rukou. V tu ránu mi na záda ukazováčkem zaklepe nějaká osoba.

Je to postarší chlap, který má na levém líci velkou jizvu. Obut ve sportovních teniskách a oděn v moderních džínsech a krátkém tričku s motivem vlajících vlasů..

Zaklepal mi na záda a říká : „ Pane, potřebujete pomoc ?“

Pane bože !!! Že by konečně nějaký slušný člověk ??? Že by mi pomohl, jak se dostat z téhle pekelné díry ???

„Ano potřebuju !“ odvětil jsem.

„Víte, já Vás zde pozoruji už dobrou půlhodinu, a nešlo si nevšimnout, že máte nějaký problém.“

„Jo, to mám, to mám !“ řekl jsem dychtivě.

„No tak ten problém vyřešíme, co myslíte ?“

„Byl bych strašně rád !“

„Tak tedy povídejte.“

„No podívejte se, vůbec nevím, jak jsem se zde ocitl. Tato společnost je mi krajně cizí a je mi z ní opravdu blivno. Snažil jsem se najít východ z tohohle klubu ale místo toho jsem nalezl páry úchyláků a hovad, kteří mě chtěli jenom oprcat nebo vyhulit ptáka. Je to strašné, nic takového jsem dosud neviděl. A tak vás prosím, na kolenou – kde je tady východ ?“

„Uff, to je tedy situace, že ?“

„To je, tak pomůžete mi ?“

„Pomůžu !“

„Opravdu, tak to je super !!!“

„Ale něco za něco !“

„Dám vám, co chcete, jenom ať se dostanu ven.“

„To se ještě uvidí. Podle tvého popisu této společnosti nevím, jestli budeš mít vůbec zájem to udělat.“

„Teď vám nerozumím.“

„Je to prosté. Vykouříš mi péro !“

„Cože ?“

„Slyšel si dobře. A nejen, že mi ho vykouříš ale nakonec ještě polkneš můj „gec“.“

„Kurvafix ! Ty si taky pěkné hovado zkurvené !

„Ber nebo nech být – ale jak ti říkám, jenom já ti dokážu pomoct.“

Chvíli jsem přemýšlel. Říkal jsem si, že každý chlap má svou čest a hrdost. Jenže, když dojde k tomu nejhoršímu, tak se každý musí obětovat. A jestli to znamená, že musím tomuhle čurákovi vyhulit kokota, tak to budu muset podstoupit. Sice je to s nezalíbením ale já nemám na výběr.

„Tak teda jo, ale ať to máme hned za sebou !“

„No skvěle, nebudeš litovat.“

„To si nemyslím.“

Sedl jsem si na kolena a pravou rukou jsem mu zajížděl do riflí, respektive k oblastí puntku. Pomalu jsem rozjel zips směrem dolů. Spatřil jsem jeho tmavé boxerky. Tmavé boxerky, které skrývají jeho „ocas“. Nerozpakoval jsem se a sundal jsem je až po jeho varlata.

„Och ano, jen tak dál.“ řekl.

Uviděl jsem pořádného a tvrdého „klacka“ s rudým žaludem a dvěmi napnutými žílkami po obvodu předkožky. To byl ale pohled. Evidentně byl pořádně nadržený. Asi mu ho dlouho nikdo nekouřil. Teď jsem na řadě, bohužel já. Pravačkou jsem se chytl kořene penisu a otevřel jsem hubu dokořán. Vsunul jsem jeho „kára“ do pusy a „dělal“, přesně to, co po mě požadoval. Cítil jsem, že mé mandle jsou v přímém dotyku s jeho žaludem. Špatně se mi dýchalo. I tak jsem ale pokračoval. Pořádně jsem ho naslinil a pak shrnoval předkožku. Zrychloval jsem tempo s vědomím, aby už se udělal a bylo to za mnou. Doslova jsem jel. Turbo rychlost honitby měla za důsledek, že se jeho „pendrek“ prokrvil a bylo jen otázkou vteřin, kdy se udělá.

„Už budu, kurva !“

To jsem věděl. Dle domluvy, jsem pořádně otevřel chřtán a čekal na výstřik. 1,2,3,4,5,6,7,8 a bylo to !!!! Jeho výměšek jsem pochytal do své huby a v myšlence, že je to polotučné mléko jsem obsah polkl.

„No a je to ! Udělal jsem, co si chtěl. Teď mi ukaž cestu ven !“

„Jo to si udělal … a zatraceně dobře, jenže …“

„Jaké jenže ?“

„Jsou tu i další zájemci.“

„Co ?“

„Ne ne, domluva zněla jasně !“

„Každá domluva se ale může kdykoli změnit, takže nedělej problémy a vykuř je i dalším !“

„Ne ne ne !!!!!!!!“

„Dělej !“

„Ne prosím, ne !“

NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!

Montgomery, Alabama -- 04:15 a.m.

„Jamesi, co proboha je ?“

„Ach bože !“

„Měl si nějaký špatný sen ?“

„Ani nemluv, hotová noční můra !“

„Ale notak, si celý zpocený. Byl to jenom sen !“

„Byl tak živý !“

„To jsou přeci všechny sny, ne ?“

„Byl jsem v nějakém hnusném klubu a nějací lidi po mě chtěli ….“

„Jsem u tebe, už na to nemysli.“

„Shayno, jsem rád, že tě mám.“

„A já tebe, jo jen tak mimochodem. Zapomněla jsem ti odpoledne vyřídit vzkaz od tvého kamaráda Louise.“

„Co chtěl ?“

„To nevím, ale říkal, něco o tom, že všichni zaměstnanci, kteří vykázali nadprůměrné výkony v účetní činnosti dostanou jako bonus dovolenou někam do Evropy.“

„A neříkal náhodou kam ?“

„Prý někam na Ukrajinu, někam do Oděsy nebo jak se to jmenuje.“