HororPark

Cudný Franta odešel z místnosti. Vyšel na dvorek a usedl na houpačku. Nehoupal se, jenom tam tak seděl a pozoroval zem. Zem, tak rozpálenou, že by nebyl problém si na ní usmažit volské oko.

Po třech minutách stálého okuku vstanul. Oprášil si zadnici a jasným krokem opět směřoval k místnosti. Ocitl se na chodbě. Naproti němu dveře. On zaklepe a dáma otevře. Ona zavře, on vstoupí. On si sedne, ona rovněž. On si odloží, ona ne. On promluví, ona se usměje. On nahodí faleš, ona mu ji uvěří. On se rozepne, ona se dívá. On se chlubí muskulaturou, ona obdivuje.

"Tak co na to říkate ?" zeptal se Franta.

"No je to dílo !" odvětila.

"Takže mě přijímate ?"

"Tak konkurs ještě není zdaleka u konce pane Satrvanský. Pózovací pasáž jste zvládl sice na jedničku ale je tu ještě jedno hledisko, které se nesmí zavrhnout. Víte, které to je ?"

"Sem s ním !"

"Jde o to, že pokud máte zájem o hraní v porno-filmech, musíte mi taky ukázat s čím disponujete. Svaly máte, to je v pohodě ale požaduji i ukázání vašeho "pracovního náčiní" bez kterého byste se v této branži neuživil."

Franta, který proti své vůli pózoval neznámé ženě, se náhle zadrhnul. Věděl, že teď přijde bod zlomu. Musí si svléknout kalhoty a ukázat svého "frantíka". Nechtělo se mu do toho. Ještě nikdy ve svém životě se před žádnou neznámou ženskou nesvékl do naha. Z podpaží mu stékaly kapky potu a břicho mu brnělo od nervů. To je teda terno. V duchu si říkal, že tu práci prostě musí nutně dostat. Nic jiného mu totiž nezbývá. Topí se v dluzích a vypadá to, že přijde i o svůj byt.

Nakonec se Franta odhodlal. Impuls velkých dluhů a ztráty bytu mu dodal patřičné sebevědomí a se sebezapřením si stáhl kalhoty.

"Už jsem myslela, že se ani nedočkám !" hlasitě promluvila a uchechtla se.

"Promiňtě mi tu chvilku ticha.....jenom jsem se nad něčím zamyslel" celý spocen odvětil.

"Dobrý, to už neřešme -- jinak, vy jste přírodní typ ?"

"Z čeho tak usuzujete ?"

"No, že ho máte pokrytý hustým pralesem !"

"No, ehm...víte -- j-já....."

"Domluvme se na to, že to všechno okolo něj půjde dolů, ano ? To prostě nejde...nejsme v 70. nebo 80. letech minulého století. "

"No jak myslíte no...."

"Jinak se mi docela líbí. S tím by nebyl až takový problém. Navíc s použitím podpurných prostředků ho zvednem ještě víc -- o to bych se nebála. "

"Jasně no. "

"Tak teda dobrý...můžete se obléct. "

"Jo díky !"

"V pátek prosím přiďte zas, ano ? Uděláme detailnější analýzu. Navíc tu budou i mí kolegové a odzkouší si vás. "

"Aha, no tak teda v ten pátek. "

"Prozatím Vám děkuju a na příště ho chci vidět oholenýho, rozumíme si ?"

"Jo rozumíme...tak nashledanou !"

"Nashle !"

***

Jak budou pokračovat Frantovy osudy se dozvíte v nadcházejících dílech. Nicméně, Vás ujišťuji, že je rozhodně na co se těšit.