Koule
Usadil se do fotelu, natáhl pléd přes kolena, nalil si Martell a přes iPad pročítal starší Povídky z Alabamy. V místnosti s krbem se nádherně vyjímal obraz ohně a zvuk praskajících dřívek. Koberce rodu perského se usmívali v třásních, kdy cítily lahodné teploučko. Rozpínali se. Starodávný svícen na dekoračním stolku zesmutněl. Je to už nějaký pátek, co se jeho funkce využila. Padá na něj prach, stárne.
Bordo župan zakrývající nahé tělo ze sprchy, přilnul k pokožce s lepivým efektem. Bradavky pana Trumana cítili příjemný polyester, z kterého se šlo do fáze ztvrdlosti. Oholený pyj se škrtil na zavazovací šňůrce, varlata se lepili na stehno. Bosé nohy si libovali v netradičních papučích s motivem Benny Hilla.
TRRR! TRRR! TRRR!
„Kdo to může zvonit? Ještě takhle večer?“
Pan Truman vstanul z křesla, položil iPad na stolek, a šel se kouknout, kdo jej ruší při večerní pohodě. V kukátku rozpoznal plešatou hlavu souseda Mortimera. Otevřel.
„Zdravím, Trumane“
„Ech, no čau. Co ty tu, tak na večer?“
„Neruším?“
„Jako něco tu mám rozdělaného.“
„Aha, takže ruším.“
„Jakože nerušíš, ale mám po delší době čas na sebe.“
„Po koupeli, že?“
„Jo.“
„Župánek.“
„Jo.“
„Pohodička.“
„Jo. Co si potřeboval?“
„Promiň, jestli ruším.“
„Už jsem říkal, že nerušíš.“
„No.“
„Takže?“
„Víš, musím rychle někam odjet. A nemám hlídání pro Maxe.“
„A po mě chceš, abych ti ho postrážil, co?“
„Jo, ale jestli nemůžeš, tak zkusím ex. Sice bude vzteky bez sebe, ale co nadělám.“
„Kde ho máš?“
„Asi ti čenichá po dvorku, heh.“
„Doufám, že mi zase nežere kytky.“
„To určitě ne. To bylo jen jednou.“
„Jo jednou, ale stačilo mi.“
„Maxi!“
„A kam jedeš vůbec? Zas nějaká kurvička?“
„Ne.“
„Chceš si prostě zašukat, to řekni na rovinu, ne.“
„Maxi!“
„Kdy se vrátíš?“
„Do 1 ráno jsem zpátky.“
„Chtěl jsem jít spát dříve, ale budiž.“
„Takže mi ho pohlídáš?“
„Jo pohlídám.“
„Kurva Maxi!!“
„Nechce se mu.“
„Už přilejzá, hajzlík.“
„No.“
„Být tebou, tak si ale schovám ten měšec.“
„Co je s ním?“
„Max je na pytlíky háklivý.“
„Mám si vzít slipy kvůli tvému čoklovi, jo?“
„Prostě to mít schovaný.“
„Ty píčo vole.“
„Maxi, k noze!“
Bulteriér rodu anglického vběhl mezi dveře a začal slintat. Truman se mu díval do očí.
„Co s ním je?“
„Říkal jsem ti to.“
„Koule.“
„Jo, koule.“
„Moc slintá.“
„Počkám, než si oblečeš něco, pak ti ho teprve nechám.“
„Hm“.
„Z bezpečnostních důvodů.“
„No fajn, tak počkej…“
„Maxi neeeee!!“
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAA!!!!!!!
„Maxi!!!!!!!“
„KURVAAAAAAAAAAAAAAAAA!!!!!!“
Ostré špičáky se zaryly do kožního vaku. Truman šílel bolestí. Šourkové povázky se vinou napnutí přetrhli a poprvé vytekla červená. Rozdělující přepážka neplnila svůj význam. Maxovo nepřetržité kousání způsobovalo další odhalování vnitřku pytle. Mortimer křičel, ať divoké psisko pustí. Snažil se jej odtrhnout. Nedařilo se. Truman boxoval do šílené bestie. To způsobovalo silnější kusance. Max nalezl varlata. Levé, to méně sestouplé měl v hubě. Rozkousnul jej.
„NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!!“
Truman v mukách bolesti omdlel. Již necítil, že Max vytvořil ze šourku potrhaný obal na nezralé kobzole. Krve jak z vola (promiň, Trumane). Šokovaný soused konečně bestii ovládl, přivázal k trámu, a zavolal první pomoc.
(do éteru)
„Trumane, Trumane. Já ti říkal, že je háklivý na měšce. Asi to šukando zruším. “
HororPark Vám přeje Štastný Nový rok 2022!
